Reakce na článek "Nemilosrdné reakce těžce zraňují" v KT, č. 30
Nedávno vyšel v Katolickém týdenníku článek s názvem "Nemilosrdné reakce těžce zraňují". Na jednu stranu by se mohlo zdát, že se jedná o podporu křesťanské lásky vůči homosexuálům. Na druhou stranu si nemohu nevšimnout, že článek nepřímo podporuje homosexuální svazky (redaktorka je známá svými aktivitami podporující lesbickou a gay komunitu). Právě toto mě přimělo, abych napsal do KT reakci na tento článek (koneckonců paní autorka si to sama přála).
***
Můj dopis do KT obsahující můj osobní pohled na problematiku homosexuality včetně článku, na který jsem reagoval, najdete níže v tomto mém příspěvku. Doporučuju i všem čtenářům zapojit se do diskuze na sociálních sítích a třeba i zaslat svůj názor do redakce KT. Svůj názor můžete zaslat například autorce článku ([email protected]) nebo šéfredaktorovi ([email protected]).
***
Dobrý den,
píši Vám vlastně to samé, co jsem napsal zhruba před měsícem na fb svým přátelům.
Homosexualitu vrozenou je třeba chápat jako nemoc(ne tak závažnou, jako je třeba pedofilie), ale rozhodně existující. Homosexuálové to nemají lehké a věřím, že společnost, zejména společnost věřících, by jim měla pomoci nést jejich BŘEMENO. Zejména od katolíků. kteří mají být příkladem Kristovy lásky, by se těmto lidem mělo dostat pochopení. Ale... NIKDY nelze, aby byly jakkoliv tolerovány jejich svazky. Nebo ještě hůř, aby tyto svazky byly stavěny na roveň rodiny. Nebo aby si mohli adoptovat děti. Všechno toto je (jak píše například psychiatr Max Kašparů) relativizace mravnosti v dnešní době - tzn. každý si stanoví, co je mravné, a to pak dodržuje. Věřím, že tato cesta tzv. liberální tolerantní společnosti, je krásně namalovanou dálnicí směřující rovnou do pekel. Také věřím, že homosexualita a víra je plně slučitelná. Homosexuál se může angažovat jako věřící laik a osobně nemám žádný problém s tím, kdyby se stal knězem s předpokladem, že bude příkladně žít svůj život a vyrovná se se svým břemenem..
Nyní k většině případů homosexuálů: homosexualita získaná. Všichni tito lidé, kterých je většina, do jednoho bez výjimky zažili během svého života nějaké psychické trauma, z kterého plyne změna jejich orientace. Tito lidé nepotřebují paragrafy, ale potřebují terapii. Pomoc lze hledat u psychologů s mravním kreditem a také v mnoha různých iniciativách, například zde: http://homosexualita.cz/?m=2
Nejsem diskutér. Ale pokud se jedná o článek určený pro katolickou veřejnost, který jí podsunuje, že hřích vlastně není špatná věc, pak to pochází od ďábla a nemá to v KT co dělat.
S pozdravem,
Jan Staněk
***
Mám otázku - kdo a jak rozhodne, zda je u dotyčného homosexulaita vrozená, či získaná?
Pak mám poznámku - možnost terapie homosexuality v ČR hledám DVANÁCT let. Bezvýsledně.
Myslím, že to musí rozhodnout sám ten člověk na základě rozhovoru s nějakým psychologem, popř. knězem, kterému důvěřuje.
Co ten odkaz, co jsem přidal ke svému článku: http://homosexualita.cz/?m=2
Našel jsem zde mnoho dalších odkazů. Snad Vám to pomůže: http://www.henryklahola.nazory.cz/Homoterapie.htm
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.